Srpen 2018

Single

24. srpna 2018 v 9:36 | Clementine |  Deníček
Asi nemusím rozebírat, jak se to stalo. Stačí, že myslím, že to bylo dobré řešení. A nemusí to být konec všemu.

Vyspala jsem se se spolužákem (po rozchodu, nejsem taková). Ještě, že byla tma, chvíli jsem brečela jak želva. Pak jsem si zase přišla tragicky cool. Pak mne napadlo, že přestanu jíst. Že budu proti němu ještě drobnější (borec má přes dva metry). Líbí se mi to. Ale jím. Snažím se.

Chlapi mne se... štvou. Tolik blbečků, co mne hned zve na vína, zmrzliny, společně víkendy nebo dovolené... Tolik oportunistů, co v kamarádce, která se rozešla, vidí příležitost... come on.
Já bych to udělala, tho. Vyspala bych se s půlkou těch chlapů, co jsem za poslední tři roky, kdy jsem byla ve vztazích, nemohla. Ale sere (kašlu na ten slovník, už jste velké) mne to, že si myslej, že na to maj nárok.
Kamarádka mi psal, že se do mne zamiluje snad každý... No super. To jsem kdysi chtěla. Ale teď utíkám na víkend k rodičům, abych nemusela řešit, jak mi nejlepší kamarád vdechuje vůni vlasů.

Konečně prší, já piju čaj a chci podzim. Celé září mám dovolenou. Naberu sílu na semestr. Miluju to podzimní odhodlání. Těším se, až budu běhat v chladném vzduchu. Těším se, až bude konečně adekvátní počasí na čaj. Těším se, až budu na sobě na 100 % makat. Kamarád teď psal, zda nepojedeme na soutěž do Londýna... Hell yeah. Chybí mi Londýn. Jen bude plnej vzpomínek na muže. Meh.

Včera jsem konečně pořádně jedla.

Snídaně: rajčatový salát s mozzarellou light, dvě vajíčka na tvrdo, slunečnicový chléb s lučinou light
Svačina: kousek melounu, iced matcha latte
Oběd: 4 závitky nem cuon s kuřecím masem
Večeře: dal (tbh netuším, jak se to píše, indické jídlo z fazolí) s pita chlebem, masala, jeden čokoládový bonbon

Pití: dvě limči (byla jsem venku a nechtěla jsem pít alkohol), voda s citronem, ta masala a matcha latte (spíš to beru jako jídlo kvůli mléku, idk)

Pár dní předtím jsem byla ráda, že do sebe nacpu saláty. Tak dobrý.
Zítra jedu domů, zvážím se aspoň.

Promiňte, že jsem nepsala, ale... Chápete, že. :(

EDIT: 64,5. Ty prázdniny jsou v tomhle na houby, na akcích a dovolených si užívám, a pak to ty dny doma akorát zachraňují a stagnuju... Meh, podzim se blíží.

Tak teď to nepojebat

9. srpna 2018 v 18:43 | Clementine |  Deníček
Cítím, jak to jde dolů. :D A hrozně si to užívám. Konečně zase zvládám jíst pravidelně a míň, a makat. Dokonce i běhat jsem byla, v tomhle hrozným vedru! Nebo běhám v kavárně, a když jsem v druhé práci, kde pořád sedím, tak si vždy, když jdu na záchod, udělám v kabince 20 dřepů. Aspoň něco. A hodně piju, abych tam hodila často. A protože je to zdravý, že. :D
Muffin top je už skoro neviditelný, bříško znatelně plošší, nohy taky začínají vypadat líp. A nemám vůbec chuť na shit jídla, válí se mi tu dvě velké Milky, ale fuuuj. Nebo takové nesmysly jako brambůrky, díky, nechci. Není v tom nic sick, jen v tom vedru zvládám tak max saláty. :D A v práci tedy jím cokoliv mi šéf připraví, protože je to vždy výborné, jen si říkám o malé porce. Nebo klidně i velké, ale to pak jím až večer a jen něco malého, třeba zeleninu.
Jsem věděla, že jakmile budu v Praze nějak stabilněji, zase se do toho dostanu. Teď jedu ale na týden na exkurzi, tak jsem zvědavá, jak to zvládnu tam, v květnu mi to zkazilo drive. :/
Poprvé skoro lituju, že nemám v Praze váhu, a měřit se neumím. :D Koupila bych si ji, ale pak z ní neslezu a budu stresovat kvůli půl kilu z vody, tak raději ne. Nechám se překvapit a snad to za dva týdny bude o to větší rozdíl. :D

Klasicky jím třeba takhle (jeden z jídelníčků z minulých dnů):

Snídaně: debrecínské párky, celozrnný chleba, kečup, hořčice
Oběd: salát s mozzarellu
Večeře: topinky s česnekem a máslem, rajče, mozzarella, sušená rajčata

A cvičím každý den posilko a jednou za čas běh nebo Jill (ale je na to fakt moc horko, tak to nehrotím).

Tímhle tempem by tam těch 62 na konci prázdnin mělo být. Pak pojedu na dovolenou, ještě nevím s kým a kam, vidím to na Balkán, protože ho miluju... Měla jsem jet s ex na motorce, jako jeho bych brala, ale nechci sedět a vše jen vidět že silnice... Tak možná pojedu sama. Idk.
A pak mne čeká jedna klasická akce, vlastně můj mezník, do kterého jsem chtěla zhubnout, protože se tam nosí fancy oblečení a tak, a uvidím tam spoustu lidí včetně ex, a i když ani jeden z nás fakt nemá zájem a oba máme vztah, tak je fajn vědět, že vypadám líp, než když jsme byli spolu. :D
Whatever. Jen jsem chtěla dát vědět, že žiju a jde to skvěle. Co vy, holky, zvládáte? <3


Dog days

1. srpna 2018 v 0:25 | Clementine |  Deníček
Došlo mi, že sem skoro nepřidávám takové ty klasické zápisky, co jsme jedla a cvičila. Ono jak člověk chodí domů pozdě, tak spíš většinou napíše shrnovací článek po pár dnech... Tak dneska, když mám čas, a válím se doma, sem jeden hodím.

Snídaně: skyr višeň a cornflakes
Svačina: okurková limonáda
Oběd: bibimbap (to je korejské národní jídlo, je tam rýže, hovězí maso, hromada zeleniny a bylinky)
Večeře: velká mísa míchaného salátu, bylinkový dresink
Večeře dvě: topinka s máslem a česnekem, pár koleček debrecínky, kousek melounu, pár cherry rajčat

Technicky to asi přesahuje počet kalorií, co bych měla za den sníst (jen odhaduju, nemám váhu), abych hubla, ale k tomu jsem si kromě klasického ranního posilování rukou a zadku dala dnes i Jillian (lvl 1), takže což. :D Chtěla jsem jít běhat, ale v tom vedru to fakt nejde.


Jinak celkem pohoda, teď jsem něco psala do školy, ale bude to zase pracovně volnější. Kromě více než týdenní školní exkurze (no chápete to, povinně a o prázdninách -_-) a menších víkendových akcí s rodinkou a kamarády budu skoro pořád v Praze a běhat z práce do práce, což mi neva, peníze se vždy hodí, a kupodivu mám takové to pracovní léto, když si večer člověk může jít sednout na vínko, ráda.
Po roce, co žil muž 800 kilometrů ode mě, ho teď vzali na jednu pozici v Německu... Meh, nechává mě to dost klidnou, 4 hodiny cesty jsou vlastně fakt pohoda. Navíc jsem mu to hrozně přála a držela mu palce. Spíš je škoda, že nastupuje už v září, a to jsme měli jet na jednu akci spolu a já tam měla pár volných dní na dovolenou a výlety s ním... Ještě si o tom budeme muset promluvit. Mám ho ráda, ale když žijeme přes rok v jiných státech, tak je prostě blbý se celý prázdniny nepotkat. A příští semestr budu mít tolik aktivit, že moc těch volných víkendů mít nebudu...
Ale jinak se mám krásně. Jen aby konečně nebylo jak na Sahaře a dalo se jít běhat.