Oh dear

Pondělí v 11:30 | Clementine |  Deníček
Čauky, jsem zpět! Září byla pro mne dovolená. Ještě mne čeká jedna hodně chill hippie akce, ale pomalu se mi to chýlí ke konci. A že to léto stálo za to.
Hrozně jsem si volno užila. Cestovala jsem, byla jsem na vzdělávacích akcích, na soutěži, na školení... Potkala jsem spoustu super lidí, vypila fakt hodně vína... Aaaaw.
Nejlepší je, že školní rok bude asi taky top. Domlouvám hromadu akcí, mám jeden svůj projekt, který se snažím dostat na úplně nový level, nechci kvůli anonymitě zacházet do podrobností, ale převzala jsem oficiálně vedení a teď můžu dělat mnohem víc věcí. Budu přednášet i na celkem velkých akcích a pojedu na nějaké international srandy... Jsem vážně excited.
Co nemám muže, jsem tak napůl sociopat, znáte to, po rozchodu se spousta lidí vrhne na kariéru, a já mám šíleně manickou fázi, na školení jsem třeba nutila kamarády, aby mne do tří do rána zkoušeli z pravidel a řádů... Pochopitelně s flaškou vína... Všechno si tak hrozně užívám... :D
Taky jsem potkala spoustu hot kluků, o dva mám svým způsobem zájem, a oboje vypadá celkem slibně. O vztahy teď nestojím, ale člověk si musí užít. :D
Upřímně to moc nechápu. Já fakt nejsem hezká holka. Jakoby ani ošklivá, ale víte jak. A navíc nejsem ten typ člověka, co by to dohnal jinak, make up nenosím, ráno si max vyčistím zuby a učešu vlasy. Módě nerozumím vůbec, můj šatník je hromada pánských triček z různých akcí a věci, co nosím od deváté třídy, protože nerada nakupuju. Nemám na lidi čas, věčně někde lítám, mám divné zájmy a divné kamarády. Nechápu, co na mne vidí kluci way out of my league. :D Asi je to všechno o sebevědomí, to mi zase nechybí, pravda. Nemám ani problém kluka pozvat na rande, když se mi líbí, a hlavně jsem srovnaná sama se sebou, mám se ráda a užívám si svůj život, a já tohle u lidí taky považuju za hrozně sexy.
Jinak s návratem hodlám zase najet na přísnější režim. Kdykoliv jsem doma, běhám a cvičím a jím normálně, a teď mi to nebude kazit takové množství akcí. Skoro se kvůli tomu těším na školu... :)
Musím trochu omezit alkohol, je to spousta prázdných kalorií a ničí mi to kondičku a vůbec.
Teď na konci září si dám menší očistu, vypadnu ven na pár dní na tu hippie akci, vypnu internety a možná vůbec komunikační kanály, budu jíst vegan, spát venku, chodit na zajímavé programy a odpočívat. Vezmu s sebou nějaké knížky a budu se věnovat offline světu. Poslední restart před novým, nabitým semestrem.
Mějte se krásně, brzy se ozvu!
 

Out of the city

3. září 2018 v 23:29 | Clementine |  Deníček
Holky, jen krátce, promiňte, ale budu teď pryč, respektive už jsem, takže nebudu zvládat číst a psát.. ale myslím na vás, snad se vám daří. A zdravím momentálně z Rumunska. Ozvu se asi tak v druhé půlce září. :)

Single

24. srpna 2018 v 9:36 | Clementine |  Deníček
Asi nemusím rozebírat, jak se to stalo. Stačí, že myslím, že to bylo dobré řešení. A nemusí to být konec všemu.

Vyspala jsem se se spolužákem (po rozchodu, nejsem taková). Ještě, že byla tma, chvíli jsem brečela jak želva. Pak jsem si zase přišla tragicky cool. Pak mne napadlo, že přestanu jíst. Že budu proti němu ještě drobnější (borec má přes dva metry). Líbí se mi to. Ale jím. Snažím se.

Chlapi mne se... štvou. Tolik blbečků, co mne hned zve na vína, zmrzliny, společně víkendy nebo dovolené... Tolik oportunistů, co v kamarádce, která se rozešla, vidí příležitost... come on.
Já bych to udělala, tho. Vyspala bych se s půlkou těch chlapů, co jsem za poslední tři roky, kdy jsem byla ve vztazích, nemohla. Ale sere (kašlu na ten slovník, už jste velké) mne to, že si myslej, že na to maj nárok.
Kamarádka mi psal, že se do mne zamiluje snad každý... No super. To jsem kdysi chtěla. Ale teď utíkám na víkend k rodičům, abych nemusela řešit, jak mi nejlepší kamarád vdechuje vůni vlasů.

Konečně prší, já piju čaj a chci podzim. Celé září mám dovolenou. Naberu sílu na semestr. Miluju to podzimní odhodlání. Těším se, až budu běhat v chladném vzduchu. Těším se, až bude konečně adekvátní počasí na čaj. Těším se, až budu na sobě na 100 % makat. Kamarád teď psal, zda nepojedeme na soutěž do Londýna... Hell yeah. Chybí mi Londýn. Jen bude plnej vzpomínek na muže. Meh.

Včera jsem konečně pořádně jedla.

Snídaně: rajčatový salát s mozzarellou light, dvě vajíčka na tvrdo, slunečnicový chléb s lučinou light
Svačina: kousek melounu, iced matcha latte
Oběd: 4 závitky nem cuon s kuřecím masem
Večeře: dal (tbh netuším, jak se to píše, indické jídlo z fazolí) s pita chlebem, masala, jeden čokoládový bonbon

Pití: dvě limči (byla jsem venku a nechtěla jsem pít alkohol), voda s citronem, ta masala a matcha latte (spíš to beru jako jídlo kvůli mléku, idk)

Pár dní předtím jsem byla ráda, že do sebe nacpu saláty. Tak dobrý.
Zítra jedu domů, zvážím se aspoň.

Promiňte, že jsem nepsala, ale... Chápete, že. :(

EDIT: 64,5. Ty prázdniny jsou v tomhle na houby, na akcích a dovolených si užívám, a pak to ty dny doma akorát zachraňují a stagnuju... Meh, podzim se blíží.
 


Tak teď to nepojebat

9. srpna 2018 v 18:43 | Clementine |  Deníček
Cítím, jak to jde dolů. :D A hrozně si to užívám. Konečně zase zvládám jíst pravidelně a míň, a makat. Dokonce i běhat jsem byla, v tomhle hrozným vedru! Nebo běhám v kavárně, a když jsem v druhé práci, kde pořád sedím, tak si vždy, když jdu na záchod, udělám v kabince 20 dřepů. Aspoň něco. A hodně piju, abych tam hodila často. A protože je to zdravý, že. :D
Muffin top je už skoro neviditelný, bříško znatelně plošší, nohy taky začínají vypadat líp. A nemám vůbec chuť na shit jídla, válí se mi tu dvě velké Milky, ale fuuuj. Nebo takové nesmysly jako brambůrky, díky, nechci. Není v tom nic sick, jen v tom vedru zvládám tak max saláty. :D A v práci tedy jím cokoliv mi šéf připraví, protože je to vždy výborné, jen si říkám o malé porce. Nebo klidně i velké, ale to pak jím až večer a jen něco malého, třeba zeleninu.
Jsem věděla, že jakmile budu v Praze nějak stabilněji, zase se do toho dostanu. Teď jedu ale na týden na exkurzi, tak jsem zvědavá, jak to zvládnu tam, v květnu mi to zkazilo drive. :/
Poprvé skoro lituju, že nemám v Praze váhu, a měřit se neumím. :D Koupila bych si ji, ale pak z ní neslezu a budu stresovat kvůli půl kilu z vody, tak raději ne. Nechám se překvapit a snad to za dva týdny bude o to větší rozdíl. :D

Klasicky jím třeba takhle (jeden z jídelníčků z minulých dnů):

Snídaně: debrecínské párky, celozrnný chleba, kečup, hořčice
Oběd: salát s mozzarellu
Večeře: topinky s česnekem a máslem, rajče, mozzarella, sušená rajčata

A cvičím každý den posilko a jednou za čas běh nebo Jill (ale je na to fakt moc horko, tak to nehrotím).

Tímhle tempem by tam těch 62 na konci prázdnin mělo být. Pak pojedu na dovolenou, ještě nevím s kým a kam, vidím to na Balkán, protože ho miluju... Měla jsem jet s ex na motorce, jako jeho bych brala, ale nechci sedět a vše jen vidět že silnice... Tak možná pojedu sama. Idk.
A pak mne čeká jedna klasická akce, vlastně můj mezník, do kterého jsem chtěla zhubnout, protože se tam nosí fancy oblečení a tak, a uvidím tam spoustu lidí včetně ex, a i když ani jeden z nás fakt nemá zájem a oba máme vztah, tak je fajn vědět, že vypadám líp, než když jsme byli spolu. :D
Whatever. Jen jsem chtěla dát vědět, že žiju a jde to skvěle. Co vy, holky, zvládáte? <3


Dog days

1. srpna 2018 v 0:25 | Clementine |  Deníček
Došlo mi, že sem skoro nepřidávám takové ty klasické zápisky, co jsme jedla a cvičila. Ono jak člověk chodí domů pozdě, tak spíš většinou napíše shrnovací článek po pár dnech... Tak dneska, když mám čas, a válím se doma, sem jeden hodím.

Snídaně: skyr višeň a cornflakes
Svačina: okurková limonáda
Oběd: bibimbap (to je korejské národní jídlo, je tam rýže, hovězí maso, hromada zeleniny a bylinky)
Večeře: velká mísa míchaného salátu, bylinkový dresink
Večeře dvě: topinka s máslem a česnekem, pár koleček debrecínky, kousek melounu, pár cherry rajčat

Technicky to asi přesahuje počet kalorií, co bych měla za den sníst (jen odhaduju, nemám váhu), abych hubla, ale k tomu jsem si kromě klasického ranního posilování rukou a zadku dala dnes i Jillian (lvl 1), takže což. :D Chtěla jsem jít běhat, ale v tom vedru to fakt nejde.


Jinak celkem pohoda, teď jsem něco psala do školy, ale bude to zase pracovně volnější. Kromě více než týdenní školní exkurze (no chápete to, povinně a o prázdninách -_-) a menších víkendových akcí s rodinkou a kamarády budu skoro pořád v Praze a běhat z práce do práce, což mi neva, peníze se vždy hodí, a kupodivu mám takové to pracovní léto, když si večer člověk může jít sednout na vínko, ráda.
Po roce, co žil muž 800 kilometrů ode mě, ho teď vzali na jednu pozici v Německu... Meh, nechává mě to dost klidnou, 4 hodiny cesty jsou vlastně fakt pohoda. Navíc jsem mu to hrozně přála a držela mu palce. Spíš je škoda, že nastupuje už v září, a to jsme měli jet na jednu akci spolu a já tam měla pár volných dní na dovolenou a výlety s ním... Ještě si o tom budeme muset promluvit. Mám ho ráda, ale když žijeme přes rok v jiných státech, tak je prostě blbý se celý prázdniny nepotkat. A příští semestr budu mít tolik aktivit, že moc těch volných víkendů mít nebudu...
Ale jinak se mám krásně. Jen aby konečně nebylo jak na Sahaře a dalo se jít běhat.

Okurková sezóna

28. července 2018 v 12:06 | Clementine |  Deníček
Doslova! Na zahrádce se urodilo, konečně mám legit důvod, proč jíst pořád saláty, které miluju. :D
Jinak jsem od začátku prázdnin přibrala kilo. Za to jsem fakt ráda, kvůli horku neběhám, navíc jsou nonstop nějaké akce, kde piju a jím dobroty. Mohlo to být fakt horší, podle zrcadla jsem si přišla jak zpět na začátku. Samozřejmě jsem přibrala jen špek, tak je to vidět, juj. :D Přijde mi tedy i, že jsem teď nějak nafouklá, možná moje tělo blbne z horka a ukládá si vodu nebo nevím.
Nevermind, poslední dny aspoň posiluju, dole házím link na jednu slečnu, co má totálně vyčerpávající, ale krátká videa. :) Dávám je ráno před prací...

Jinak nestresuju, jako mám k té vysněné postavě dál, než jsem touhle dobou chtěla, ale léto je fajn i v tom, že ego zvyšuje spousta nabídek od různých borců... :D
Přiznám se, že miluju, když můžu v letních šatičkách sledovat, jak se na mne dívají... Teď k nám na jeden zájem začal chodit takový sweet klučina, pořád se na mne tak dívá a směje se očima, minule jsme si strašně dobře popovídali...
Samozřejmě to je jen taková zábava. Muž se teď o prázdninách občas i objeví v Praze, je zpět ze zahraničí, bohužel jsme si naplánovali úplně jiné akce, takže se maličko míjíme, ale což...
Jinak jsem úplně namotivovaná na příští rok, podle nabídek, co se rýsují, to bude pecka... :)
Prostě su happy. :D

Ty je ten link:
https://youtu.be/RqfkrZA_ie0

Girly

23. července 2018 v 10:22 | Clementine |  Deníček
Tak jsem se zase vrátila z jedné akce. Pochopitelně jsem jídelníček nehlídala, ale moc jsem si to užila. Nebudu asi rozebírat, co to je za akci, v rámci anonymity, jezdí tam minimum holek. :D Trochu mě tam naštval kamarád, když mi říkal, že mám špíček (fuj, tak hnusné slovo), a pak si dělal půl dne srandu z toho, že jsem se rádoby urazila, říkal mi bublinko a tak, a zakončil to hláškou "no tak už se nezlob, vždyť jsi stejně k sežrání... Jen na víc kousků." :D To už jsem nevydržela a musela jsem se smát. :D
Depku z toho nemám, tenhle klučina (meh, je o 20 let starší vlastně) je láska a utahujeme si ze sebe navzájem vždycky. A vím, že se mu líbím. Další kolega mne tam pořád zvedal a někam nosil, takže sto kilo mít nebudu, ale když tam ještě máme padesátikilovou holčinu, takového prcka, tak je to celkem motivace něco dělat. :D

Holky, já su hrozně neholčičí typ, ale byla jsem před akcí nakupovat, a jednak jsem se vešla do velikosti 36 kalhot, a ještě mi padají (takže je maj na tuty divně očíslované), a jednak jsem si koupila krásné letní šaty, takové lehké, květované, s průstřihy v pase, nádhera. Byla jsem pak z kamarádem v čajce a vím, že jsem se mu hrozně líbila.
Teď po té akci, která je ultra not girly, mám ještě větší potřebu se cítit jako slečna. Navíc moje vlasy a pleť potřebují péči... Barvíte si vlasy? Pokud ano, co používáte, aby je vám to co nejmíň ničilo? Co konečky, ty půjdou po prázdninách dolů, ale vadí mi, že se mi některé vlasy trhají už dost blízko hlavy a pak mi tak různě trčí. :D Help!!
A co používáte za kosmetiku na pleť? Já měla dřív hrozné akné, teď už je to celkem ok, ale pořád se mi pleť zároveň dost mastí a dost vysušuje, takže nevím, co s tím, když si dám mastný krém, mám pak pupínky, když čistím moc, loupe se mi kůže, protože ji to vysuší... Měla jsem top přípravek z Francie, ale ten tu neseženu... Neřešíte tohle někdo?

V neděli budu doma u rodičů, tak se zvážím, celkem se toho bojím. :D No, máknu do té době aspoň. :D

Prázdniny!

12. července 2018 v 18:24 | Clementine |  Cíle
Aaaa, holky, vím, že mám zpoždění, ale pro mne prázdniny začínají až teď. :)

Tábor je primárně práce bez nároku na plat a bez přestávek, ale zato s top lidma. A navíc je to zážitek i pro mne. :) Zvládli jsme to!! Jsem neskutečně ráda. Nikdo neumřel, nikdo se neztratil, program víceméně dopadl... Malej zázrak. Už jsem pár let nedělala hlavní vedoucí, a ještě s nezkušeným týmem... Kuchyni nám vedla čtrnáctiletá holka! A jak dobře jsem se najedla!
Prostě pecka!

Teď začíná ta klidnější část prázdnin. V červenci mám minimum směn v kavárně, takže i pracovně to mám méně hektické. Využiju toho a dám se trochu dohromady po fyzické stránce.
Z puťáku po táboře jsem přijela zmoklá, poškrábaná, odřená, poštípaná od komárů a další havěti... Moje vlasy, pleť a tělo si zaslouží léčebnou kúru. :)

Teď se tedy už budu ozývat pravidelně a makat na sobě naplno!

Revize cílů z června:

Sport a hubnutí:
5 km jsem uběhla (dokonce víc) :)
Na 65 jsem zhubla, ale teď mám určitě víc, tři týdny jsem se kvůli táboru vůbec nehlídala a mám ženské potíže. I tak super, a co jsem nabrala, půjde teď s pravidelným režimem rychle dolů. :)

Škola a práce a dobrovolnictví:
Ve škole jsem zvládla zkoušky nutné pro postup do dalšího ročníku, kreditů mám i víc, než musím. Něco jsem odložila, ale vzhledem k tomu, že s Erasmem to nevypadá, mám ještě září...
Erasmus... Jsem nedořešila. Na moje maily ve Španělsku nereagujou a mně se chce čím dál míň... Mám tu kupu důvodu, proč zůstat. Většina mých zájmu má potenciál od října se posunout na novou úroveň... No... Proberu to s mužem a kamarády a možná to dropnu sama od sebe... Kurňa, chci být tady!
Tábor jsme zvládli a z druhé práce mě ještě nevyhodili, takže asi dobrý!

Jiné:
Pak jsem si ještě chtěla koupit mobil (splněno a zatím spokojenost, je odolný a má solidní baterku a zatím zvládá vše, co potřebuju) a oblečení a boty... Tak jsem si koupila sandály... A jinak nic. :D Holt změna šatníku mě ještě čeká...

Celkově to vidím jako dost úspěšný měsíc. :) Na to, že času bylo 0,0nic, tábor jsem dělala na mobilu, protože mi odešel ntb... Vlastně dobrý. :)

A co dál?
Rozhodla jsem se další cíle si dát do konce prázdnin, na dva týdny to nemá cenu. :)

Sport a hubnutí:
62 kilo zní rozumně, sice nevím, kolik mám, ale víc jak 67 ne. :) Zvážím se po MS.
Chtěla bych dát těch 5 km pod 30 minut, to bude chtít chvíli pravidelného trénování, a aspoň jednou si zaběhnout delší trasu (6-7 km).
Konečně budu mít čas něco dělat pravidelně, hrozně se těším!

Škola a práce a dobrovolnictví:
Odevzdat dvě práce přes prázdniny (dohromady cca 30 stran textu).
Dořešit ten blbej Erasmus.
Jinak budu dál pracovat v obou pracích, ale nebudu nic hrotit. :) Moje organizace, kde dělám i ten tábor, přes prázdniny nemá schůzky, takže mám klid, sem tam vypomůžu na nějakých akcích (třeba teď dva dny dobrovolničím na jedné mezinárodní akci), s děckama z organizace plánuju ještě nějaké pikniky pikniky a tak, ale nic velkého. :)

Jiné:
Meh, ten šatník... :D
A pak hlavně si užít prázdniny! Jedu na další puťák, školní exkurzi, jednu military simulation... Měla bych vymyslet, co podniknu s mužem... A pak se rýsují další akce... A nejvíc se těším na vínečka s kamarády, co je celý rok zanedbávám. :D

Přes prázdniny chci promyslet, co dál. Čeká mne poslední rok bakaláře. Vím, že u svých zájmů chci zůstat, včas dokončit školu, najet na zdravější životní styl a začít s DofE (cena vévody z Edinburghu, program, kde dostanete odznak za nějakou dobu (půl roku až rok a půl), kdy se rozvíjíte v několika oblastech- sport, talent, dobrovolnictví a expedice). Líbí se mi, že ten program je založen na všestrannosti a rozvoji po více stránkách. :)
Popřemýšlím o změně práce, chci něco už víc v oboru. Určitě si chci dodělat nějaké kvalifikace pro práci s dětmi a zdravotníka zotavovacích akci, stihnout hromadu vzdělávacích akcí a tak...
Zkrátka je třeba to nějak naplánovat. :) Možná zkusím organizací nějakého mezinárodního projektu bo tak, chci se zase posunout... No, mám zbytek prázdnin na to si připravit nějakou vizi na další rok. :))

Sorry za dlouhý článek, nebyla jsem tu, tak si to kompenzuju... :) Doufám, že se vám daří skvěle, vaše blogy postupně procházím... :)

Úsporný režim

23. června 2018 v 18:57 | Clementine |  Deníček
Čau holky,
promiňte, že se moc neozývám, je toho na mne dost. Přípravy tábora vrcholí. Snad to zvládneme.
Vrátil se mi muž ze zahraničí, takže nehrotím, jím, co uvaří, protože u nás tedy to tradiční rozdělení rolí teď brutálně popíráme, já jsem celé dny v práci nebo ve škole a on sedí doma (a píše tedy taky věci do školy, ale což :D). Navíc mi přinesl hromadu skvělé čokolády, no odmítni to.
Váha stojí, jídelníčky a pohyb stojí za houby, ale upřímně, teď je prioritou spíš psychika, hlavně se z toho nezbláznit.
Intenzivní režim s hubnutím a cvičením vidím realisticky až po táboře. :)

Jinak celkem mne vyděsilo, že Háňa končí, Loretta má psychické potíže, Bibi zmizela po týdnu snad... Měla jsem asi s něčím takovým počítat, přece jen tyhle blogy sleduju už delší dobu... Ale nějak mám pořád iluze, že je tu mnohem zdravější komunita, než asi je (nic ve zlém). Já hubnu poprvý, PPP jsem nikdy neřešila, a tak mne fakt vzalo, když jsem zjistila, že i ty zdravé vzory, co mám, jako Hanka, musí řešit takováhle svinstva. Chvíli jsem zpytovala svědomí, ale myslím, že na mne to tu zatím negativní dopady nemá. Otázka je, jak to člověk pozná, že...
Chjo.
Hele, hlavně nic ve zlém, nikoho z vás za PPP nesoudím, sama jsem si prošla psychickými obtížemi různého typu... Tak hlavně bojujte, holky. :/

--- toliko k "našim" tématům, dál číst nemusíte, pokud vás zajímá jen hubnutí a cvičení, ale potřebuju trochu ventilovat věci, co se mi dějou v životě ---

Jinak se mám vlastně celkem dobře, je toho fakt hodně hodně, ale dělám to, co mne baví, takže mi to pomáhá přežít ten stres a málo spánku a tak. Mám kolem sebe skvělé lidi... někdy snad až moc? Muž je na mne trochu naštvaný asi... a byl by víc, kdyby věděl, kolik času trávím s kamarádem... Učíme se spolu, hrajeme šachy, chodíme na víno, tůhle mne vyzvedával v práci, já se byla podívat na jeden jeho zájem, on mi přijede na chvíli na tábor... V naší sociální bublině, která je ultra liberální, se nikdo na nic neptá, ale myslím, že tak nějak předpokládají, že spolu chodíme... Ono taky když se objímáme a držíme za ruce, tak co by nepředpokládali...
Možná to někomu z vás přijde jako hrozně divné, ale já tyhle společenské konvence nemám ráda, s kamarádkama se taky vodím za ruku, tak co by ne s kamarádem, není to sexuální dotyk ani za mák. S ním jsem teda pochopitelně měla rozhovor (raději dvakrát), kde jsme se ujistili, že oba chápeme, že mám muže, a že ten vztah nehodlám opouštět nebo tak nějak. A že nepodvádím (sorry jako, už jsem na to stará). Líbání nebo něco víc pro mne prostě nepřichází v úvahu.
Ale s kamarádem je mi fakt hodně dobře a máme se prostě upřímně rádi už hrozně dlouho. Tak doufám, že se to nepokazí. Víte jak, já si můžu svoje morální pravidla mít úplně jasná, ale když s někým trávíte pomalu veškerý volný čas (muž na mne nemá čas, má deadliny, ale přesto se ho vždy ptám, zda můžu jít ven, zda nemám zůstat s ním a dělat mu aspoň podporu)... Nerada bych, aby pak třeba odmítl nějakou super holku kvůli tomu, že by byl zamilovaný do mne bo tak.
Jo, nejsme už děcka, já jsem v těch vztahových věcech obecně až příliš racionální, a on je ještě o dost starší než já (ten pocit, když se začneš kamarádit s někým, kdo zakládal projekty, co ti změnily život <3)... Ale prostě... Nerada bych něco pokazila...

Tak, vypsala jsem se... :D Jestli to někdo četl, děkuju za pozornost.

65 a jedeme dál :))

16. června 2018 v 14:16 | Clementine |  Cíle
Tak, ráno jsem na váze po dlouhé době uviděla číslo 65 (to je ta váha, co už pět let všem tvrdím, že mám, protože ty 2 - 4 kila navíc, co fakt vážím, jsou přece jen dočasně :D). Splnila jsem si tak svůj cíl "do prázdnin" lehce s předstihem. Je to super, protože vím, že odhaduju ty cíle realisticky a daří se mi je plnit (normálně to dělám jak v byznyse, vize cíle prostředky, SMART cíle a tak, jedno z mála plánování, co mě baví :D).

Na druhou stranu jsem čekala větší úbytek, ale:
a) končí mi MS, takže možná jsem ještě nafouklá
b) poslední tři dny jsem jedla "normálně", nedietně, protože jsem do sebe chtěla nacpat živiny po dvou týdnech, kdy jsem neměla čas na vaření a jídlo, takže předpokládám, že si moje tělo něco uskladnilo, kdyby mne zase napadlo chodit na 14 hodin směny a nestíhat se týden najíst
c) houby jsem cvičila
... Takže se vůbec divit nemůžu. :D

Naštěstí teď už mám do prázdnin sice hromadu práce, ale rovnoměrněji rozloženou, takže už se začínám srovnávat a půjde to zase zdravěji (a třeba i rychleji). :) Stahuju kalorické tabulky a appku, co mi bude denně připomínat aspoň krátké posilko, protože můj zadek teď vypadá nic moc, a jedeme dál!

Až budu v Praze, tak možná vyfotím i nějaké ty ne-uplne-before fotky, když už mám ten smartphone, ať mám něco pro srovnání po létě.

Doufám, že se daří, krásky!